📚 11/13 CO PŘI UČENÍ ŘÍKAT – ANEB ZPĚTNÁ VAZBA PRO RŮSTOVÉ MYŠLENÍ 📚

„Dobrá práce.“

„Vidím, že se snažíš.“

„Oceňuji, jak sis dala záležet.“

„Je vidět, že tě to stálo velké úsilí.“

„Bylo to náročné a vytrval si.“

„Nevzdala si to.“

Zpětná vazba je to, co dělám nebo nedělám, říkám nebo neříkám. Kdykoliv naše dítě, teen, něco dělá a my jsme u toho, tak mu dáváme zpětnou vazbu. Reagujeme. I ti nejsvobodnější z nás reagují. I ti, co říkají, že nechtějí děti ovlivňovat, že je vnímají jako svobodné bytosti a nechávají je jít vlastní cestou, tak dávají zpětnou vazbu.

Chápete? I když nic neříkáme a neděláme, tak je to zpětná vazba.

Zpětná vazba nastavuje hranice, tvoří sebe-vnímání dítěte, podporuje jeho růst nebo jej ničí.

Mnoho rodičů si myslí, že musí své dítě chválit. Pořád mu říkat, že je šikulka. Nemusíme, naopak, jsem zastánkyní toho, že chvála, která směřuje na osobnost dítěte, škodí. Všímám si, že nám roste „přechválená generace“. Děti, co neumí selhávat a při prvním neúspěchu se hroutí. V šestnácti mají deprese, protože nejsou tak chytré, jak jim bylo říkáváno a nedaří se jim. Ale o tom jsem již psala v kroku o selhávání.

Víc o tom, proč nechválit, najdete tady.

https://www.monikacuhelova.cz/9x-proc-prestat-chvalit/

Zpětnou vazbu můžeme dávat směrem k člověku, jeho vlastnostem, k tomu, jaký je. Říká se jí „ad persona.“ Té se vyvarujme. Buduje fixní myšlení. Říkáme (slovy Carol Dweck):

„Tvé vlastnosti a dovednosti jsou předem dané a já je hodnotím.“

A to jak slovy o chytrým klukovi, tak slovy o hlupákovi. Hodnotit nemusíme.

Mnohem efektivnější je zpětná vazba „ad rem“ – popisujeme činnost, proces. Když se dítěti daří, i když se nedaří. Kouzelné je slůvko „ještě“:

„Vidím, že se snažíš. Ještě to nejde tak, jak bys potřeboval, viď?“

„Jde to pomaleji, než bys čekal, že?“

„Ještě s tím nejsi spokojený, ale zkus vytrvat.“

Slovy Carol Dweck, jsou to slova, která v dítěti rozvíjí růstové myšlení. Říkáme jimi:

„Jsi člověk, který se rozvíjí, a já mám na tvém rozvoji zájem.“

Mám s tím bohatou zkušenost ze své praxe a velmi dobré výsledky.

K tomu, co dětem říkat, patří určitě ocenění a podpora. Ocenění, co získává běžec na dlouhou trať, když běží a my mu v průběhu tleskáme. A podporujeme slovy – mám tě rád, mě nezklameš, je mi s tebou dobře.

U zpětné vazby také pracujte s tím, kam dáváte pozornost.

Stále jen tam, kde se nedaří? Stále vaše dítě slyší, co všechno mu nejde?

Nebo slyší:

„Vidím pokroky, vidím, že to zeměpis baví, koukám, kolik toho umíš, obdivuji tvou trpělivost…“

Kam jde pozornost, tam jde energie. Kam jde energie, tam to roste. Tak ať vaše dítě může růst ze svých silných stránek a vidí, že se mu daří a že mu mnoho věcí jde.

Krok jedenáctý – nehodnotím osobnost dítěte, teens, dokonce ani svou.

Zpětnou vazbu dávám k práci. Když se nedaří, používám slůvko „ještě“.