ADHD 1. DÍL

Ahoj do klubu,

Dnes jsem slíbila popovídat o tom, co zajímavého jsem se dozvěděla na konferenci o ADHD a co jsem si sama připravila o teens, rodičích a adhd.

Jedno pěkné videjko:

Z mé prezentace:

TEENS S DIAGNÓZOU ADHD

• je to škála – není to o „má či nemá, máme či nemáme ADHD“, ale o tom, v jaké síle – stejně jako PAS je to spektrum, škála
• překrývá se to s jinými diagnózami
• NEURODIVERZITA – odlišné fungování nervového systému, které se uvnitř i navenek nějak projevuje
• mozek funguje jinak než u většinové společnosti, ale není to o hodnocení líp/hůř
• není to vždy spojeno s vyšší inteligencí, spíš rozevřené nůžky – mylně se uvádí, že ADHD je spojeno s vyšší inteligencí. Může být a také naopak. Je to hodně vidět v těch extrémech. Pokud vyšší intelekt, pak dobře kompenzují. Třeba mezi freelancery (až 30 %) nebo podnikali je vyšší počet lidí s ADHD. Ale také mezi bezdomovci.
• nejsou to charakterové rysy – nespolehlivost, nekonzistence, schválnosti, lenost, hloupost
• není to jejich vina ani hanba ani stud, a dokonce ani jejich rodičů ne!!! ODVINIT
• není to „on se málo snaží“ a „kdyby se víc snažila“
• není vždy spojeno s hyperaktivitou – v současnosti dělíme na
• ADHD – převážně nepozorný typ (dříve ADD)
• ADHD – převážně hyperaktivně-impulzivní typ
• ADHD – kombinovaný typ
• hyperaktivita, impulzivita, zapomětlivost, nepozornost/zasněnost/roztěkanost
• exekutivní dysfunkce, nutkavost, dřív než přemýšlí, úzkost, sebepřijetí, ne-autenticita (vždy téma autenticita a vztahy), deprese, problémy s organizací času, přehlcení, neschopnost vyhodnotit, co je důležité, vzrušivost, rychlé emoce, kreativita, špatná paměť, osamělost, závislosti, nevyvážená energie
• mí klienti z řad teens nejsou jen ADHD, ale mnoho mají mnoho společného – stejná témata, někdy mám pocit, že jsou všichni ADHD – sebe-organizace, motivace, přetížení, práce s časem, emocionální výkyvy…
• nediagnostikuji, přijímám diagnózy, občas pošlu, ale hlavně
• dívám se na to, jak to mohou udělat, aby jim bylo tady na světě dobře, ostatním s nimi bylo dobře a jak mohou naplňovat své vývojové i životní úkoly

Proč znát diagnózu? V čem je rozdíl?

• porozumění sobě i druhým
• vina – ale nezbavuje nás to vlivu
• jak tomu přispívám, čím to zhoršuji, čím to zlepšuji – jak se cítím, jak mi je, jak se chovám
• dílek do sebepoznání a porozumění sobě
• úleva
• možnosti ovlivnění
• jde to nebo to nemůže jít
• zvládnu to vůlí nebo to musím přijmout, tolerovat, respektovat
• „za to nemohu“

ADHD – hovoříme o neurodiverzitě. Mají odlišné fungování nervového systému. Rozmanitost lidské mysli je v pořádku. Tvůj mozek funguje jinak než mozek většinové společnosti. A ty jinakosti jsou podobné pro všechny s diagnózou ADHD.

Ve vztahu k sobě – snažím se a jsem soucitná, soucitný. Hledám, o co se mohu opřít, co mi funguje.

Děti – pohyb, výbušnost, nesoustředěnost
Dívky – méně rušivé
Emoce nejdou ovlivnit vůlí. Mohu se naučit, co se sebou, když vzniknou.
Pevná, jasná a láskyplnou zpětnou vazbu.

POZNÁMKY Z PŘEDNÁŠKY MGR. JAN UHLÍŘ

• Že prý rodiče nemají dostatek kompetencí, protože jejich rodiče se věnovali byznysu, nevychovávali je a přetrhala se nit

Poruchy chování

• Specifické – navázané na diagnózu – ADHD, PAS, psychiatrické diagnózy
• Nespecifické – nadměrné ambice rodičů, hyperprotektivní výchova, poruchy ve výchově, adorace dítěte – omyl v respektující výchově, výchova nevýchovou – děti volají po hranicích, násilí
• Kombinovaná diagnóza

Parametr OMJ – odlišný mateřský jazyk

Nutkavost – udělají to dřív, než přemýšlí, narušuje to jejich sebehodnocení. Tím, jak rychle jednají, sami sebe zrazují.

Závadné chování

• záměrné a vědomé – umí korigovat vůlí
• impulzivní a podmíněné diagnózou – učíme kompenzovat

Čím déle trvá špatné chování, tím déle trvá ho napravit. Příměr se semínkem pampelišky – když ho vytrhneme hned, je to menší práce, než když už se vysemení další kytky.

Prostý afekt – proběhne a zklidní se. Afektivní chování, kterému se dítě neubrání.
Závadné chování – znovu a znovu, vidíme záměrnost.
Rozlišovat! Když je dítě motivováno vnitřně, tak se ovládne. Ale věci, které souvisí s diagnózou, neovlivní. Tam hledat tu hranici, co po něm můžeme chtít, kde to jde, co tolerovat a co už ne.

Pro ADHD je klíčová práce s vůlí.

Klepu si nohou – málo, to je ok, tím kompenzuji neklid, nevadí to okolí. Hodně – to už překračuje mez. Tyto hranice hledat. Pokud chování neotravuje okolí, tak jej můžeme akceptovat (týká se třeba tříd).
Rodičům říká vždy něco konkrétního, co jim už zítra může změnit život.
Životnost „neposedy“, „háďátka“ v kroužku – cca 6 měsíců. Nekupovat mu drahé věci, raději z bazaru (uvádí na příkladu výbavy pro brankáře, hokejistu).
Adhd potřebují tělesné vjemy, dobré jsou hmatky.
Má teď hodně dětí okolo 3 let, rozbité učitelky v MŠ.
80:20 – reálný svět: online svět u dospělých
20:80 – reálný svět: online svět u dětí
Říká, že u 12 letého už toho moc neupracujeme. (Nesouhlasím, ale je jasné, že to jde hůř).
Diagnóza není omluvenka.
Prý „žádné zprávy, dobré zprávy“ – tak by rodiče dle něj měli přistupovat k tomu, zda chtějí či ne zprávy. Trápit se jen tím, co můžeme změnit. (Toto fakt je pravda a zároveň takového hlášky nemám ráda, vždycky si v duchu řeknu „no jo, to vyprávějte teens“.)
ADHD potřebují (tak jako každé dítě) HRANICE A JASNÉ DOSPĚLÉ.
Ne dlouhé vysvětlování. Často jsou agresivní, když nemají hranice. Potřebují hranice a ty mu poskytnu.
Ve škole? Konečně potkaly jiné živé děti, tak blbnou.
Pedagog tráví s dětmi víc času než jeho rodiče.

Pan Uhlíř – ano, toho bych oslovila, kdybych si jako rodič dítěte s ADHD nevěděla rady. Připravila bych se na to, že je rázný a přímý. Ne se vším jsem souhlasila. Je to praktik a je to vidět.

Venterová, Pospíšilová
ADHD – energie po určitou dobu a pak odpadnou. Ale – děti si tu únavu neuvědomí, jsou naspídovaní, přetížení…lehce se unaví, přetíží, přesytí, ale reagují OPAČNĚ – nejdou do útlumu, neví si s tím přetížením rady.
Pomůcka do školy – guma na nožky židle – kompenzuje se tím, že si do ní kope a může se soustředit. Nebo gymnastická fazole.
Je potřeba, aby se naučili odbourávat psychomotorický neklid – neklid těla.
Hledat pomůcky, které neruší, ale prodlužuje dobu soustředění.
Zapomětlivost kompenzujeme řádem.
Impulzivita – s tím se lze naučit pracovat.
Přetížená hlava – nepozornost.
Ledovec – přikládám fotku – jak ADHD vypadá na povrchu a co se pod tím vše skrývá. Viz má prezentace.

A to je pro dnešek vše, další pokračování o ADHD zase příští neděli.

Otázky? 

Mony