ADVENTNÍ NEDĚLNÍ LEKCE DO KLUBU č.2

💫💫💫 DRUHÁ ADVENTNÍ NEDĚLE V KLUBU 💫💫💫

Krásné adventní ráno, milé a milí v Klubu.

Víte, že ke čtení a poslechu můžete přizvat i své partnerky a partnery. A pozvat je do naší skupiny.

Mluvila jsem teď v rozhovoru pro Seznam mimo jiné o tom, jak se tatínci neúčastní bytí v rodinách. A co s tím. Narazily jsme tam na to, že je jejich ženy musí víc přizývat. Přizvu tě, pustím tě, zapojím, opřu se o tebe.

Novinářka i já jsme se shodly na tom, že „zase je to na ženách“. Když jsem nad tím přemýšlela později, tak jsem vnímala, že „ano, ten první krok, to úsilí, to je zase na ženách“. Ale pak to může být jednodušší. Možná stojí za to ty první kroky znovu a znovu dělat, znovu a znovu přizývat, nechávat zodpovědnost i na tatíncích, nechat je, aby se učili.

Mimochodem, rozhovor pro Seznam. Vnímám to jako obrovský úspěch. A zároveň jsem předem úplně vyděšena ze všech těch hejtů.

Minulá lekce byla dlouhá, o Adventu, dětech a teens s uměleckou duší, o tom, jaké peklíčko umí děcka udělat, když není po jejich. 

Jestli si ji nestihla, je tady. 

Dnes to bude kratší lekce a máš ji i jako audio: 

1. DRUHÁ ADVENTNÍ NEDĚLE 
2. MOJE PRÁCE 
3. VAŠE KVALITY A JEJICH RUBOVÉ STRANY
4. UŽ NECHCI DĚLAT KARATE

💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫

1. DRUHÁ ADVENTNÍ NEDĚLE

Máme za sebou první adventní týden a dnes zapálíme druhou svíčku.

Mé děti úspěšně vyjídají adventní kalendáře.

A těšíme se na Vánoce.

To je asi tak vše, co vám k této neděli mohu napsat.

Protože – pracujuuuuuuuuuu.

Ano, první adventní týden jsem propracovala.

💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫

2. MOJE PRÁCE 

Mám za sebou zase takové zajímavé wow. O věcech, které nevidím. Vyprávěla jsem o tom Maxovi, tak to povím i vám.

Kdysi jsem na józe byla s kamarádkou, umělkyní. Obě máme stejnou cvičící podložku. Ukazuji na fotce, abyste viděly, že je to taková ta jiná podložka. Ale já ji vždy měla klasicky sbalenou do ruličky. Tak jako každou jinou podložku na cvičení.

A po józe vidím, jak ji kamarádka skládá do placatého obdélníčku a dává do baťohu! Tak se jí ptám…a ona, že to přeci jde…a já – že by mě to nikdy nenapadlo…a ona:

„To víš, to jsme my, umělci. My vždy vidíme i jiné možnosti.“

Už je to pár let, stále mi z toho padá brada. Jak jsem to neviděla! Jak jsem to stále dělala stejně. Chápete, ta podložka, jógamatka, když je srolovaná, tak prostě všude přečuhuje, nikam se s ní nedá moc cestovat. Kdežto složená se vejde do kufru…

A to je o kreativitě.

To nám propojuje minulou lekci s tím, o čem teď přemýšlím.

Jak tvořivě žít dál svůj život. Vylézt ze zaběhnutých kolejích. A že je dobrý, když nám to někdo ukáže. Protože samy to nevidíme.

To se mi teď stalo s mým učitelem, který mi dal nějaké připomínky k mé práci a úplně wow – nikdy bych to bez něj neviděla. Nevím, jestli má pravdu, to teprve posoudím, až se to usadí. Ale to, že to nevidím!

Nebo psal Tomáš Hajzler o tom, jaká je cena za Večer objednáte a ráno v boxu máte… Kolik lidí pracuje a jezdí v noci a tak dále… A to jsem taky neviděla.

Tomáše mám hodně ráda, toto je jeden z jeho článků, co jsem nečetla, tak si ho přečtu (jsem se musela podívat, abych nezkomolila jeho jméno).

Máte nějaké takové wow?

Souvislost mezi mou prací a tvořivostí?

Víte, že jsem Adleriánka. A říkáme třeba:

„Minulost nelze změnit. Ale budoucnost je možné nově tvořit.“

Což je pro všechny z vás, co se potýkáte s mateřskou vinou.

Vůbec, nad tím „za všechno mohou rodiče“, teď hodně přemýšlím. V souvislosti s regulací sociálních sítí a AI.

Jak hodně lidí (a určitě i tady mezi námi v Klubu) říká, že „to musí ošetřit rodiče“ a zakázat doma a naučit s tím děcka zacházet…

Hele, mně to prostě přijde hodně těžký.

Já jsem dost chytrá matka, vzdělaná, inteligentní, psycholožka, zabývám se výchovou…a sama v tomto tápu a nevím, co je dost, málo, dobře, špatně. Experti dávají opravdu různá až rozporuplná stanoviska. Vidím, že na sítích moje děcka musely být, měly tam kamarády. Vidím i tu závislost. Umí si s tím dobře pracovat, ale měly časy, kdy si musely odinstalovávat Instagram, protože viděly, jak jim to bere čas a jak prokrastinují…

Chápete, jsem člověk, co umí a stejně úplně jistě nevím.

Do toho AI. Teens mi říkají, jak jim brutálně snižuje sebevědomí. Jak už mají pocit, že nedokážou ani napsat mail, aby si ho nenechali zkontrolovat. Že si přijdou úplně neschopní.

Prostě – já jsem se nikoho neprosila, abych musela vychovávat děcka tady s tou mobilovou a AI výzvou. Ok, vzdělávám se v tom a zbytek nechávám, ať se to poladí samo… Ale kolik je rodičů, kteří vůbec nevědí, jak na to? Nebo je to ani vůbec nezajímá. Zrovna toto – sítě, AI, to mi přijde tak náročné a složité, to, že vše je děláno a tvořeno tak, abychom na tom byli závislí a je to tak děláno schválně…

Jak těžký to pro rodiče je.

Takže pro mě – za to mohou rodiče – ok, jenže fakt, kdo na to má, aby toto dobře dokázal.

Co vy na to?

O mé práci bych vám mohla psát a psát. Teď hlavně o terapiích. Jedna z nejkrásnějších situací je, když tam mám maminku z Klubu a mohu říct: „Hele, principy komunikace vůbec nemusíme ztrácet čas, to máš přesně v kurzu, to je platný pro všechny stejně. Pojďme na ty individuální rozdíly.“

Terapie miluju.

A často na nich vidíme princip kvalit a jejich rubových stran. 

💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫

3. VAŠE KVALITY A JEJICH RUBOVÉ STRANY

Hezky se nám to objevuje i v Klubu ve skupině.

To, čeho si na sobě ceníme, vážíme… a když už to přesáhne do „toto mi škodí a škodí mým lidem“.

Dbám na pořádek x stokrát urovnávám gauč

Všechno zvládnu sama x jsem na všechno sama a ostatní si toho neváží a jsou nevděční

Nejdůležitější jsou láskyplné vztahy x nemám hranice a bojím se říkat, že mi něco vadí, protože se bojím, že přijdu o vztah

Jsem na pohodu x nedotahuju věci

Perfektně plánuju a mám věci pod kontrolou x úzkost

Jsem pracovitá x neumím odpočívat

…

Co jsou vaše kvality a jejich stinné stránky?

Znáte je?

Opět jsme u vzorců…přesvědčení….“to je moje povaha“.

Pro mě je tam hrozně důležitý vidět, že je to kvalita. Protože – někdy to pak člověk na sobě úplně nesnáší a potřebujeme vidět, že to je to, díky čemu prosperuje.

A zároveň – někdy to na sobě miluje…a tam potřebujeme vidět, kdy už díky tomu neprosperuje. Kdy mu to škodí.

Je to o té míře…a o kreativitě – jak vystoupit z kolejí, jak jinak.

💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫

4. UŽ NECHCI DĚLAT KARATE!

Vyprávěl mi kamarád, že se teen jejich známých začal řezat… a tak to nějak řešili a řešili… a pak z toho kluka vypadlo „já už nechci dělat karate“.

 

Tlak, stres a jak si dovolíme o věcech mluvit, jak dětem dovolíme o tom všem mluvit, zda mohou… A já vím, že u vás mohou.

Že jsou vyslyšeny.

Děkuji.

To je dnešní lekce.

Druhá adventní, o mé práci, druhých stranách kvalit a „nechci dělat karate“.

 

Jsem zvědavá, co vás naučila, co vás zaujalo a co naučíte vy mne.

S láskou

Mony

 

Sejdeme se ve skupině.

Nezapomeňte, že máte 30% dolů s 12KLUBMC30

Kurz třeba o Komunikaci doporučuju pro každého a každou z vás.
Na tom stavíme vše.