BLAHODÁRNÉ NICNEDĚLÁNÍ

Už na jaře 23 jsem si do svého plánu do diáře napsala:

„Chci být doma a vůbec nepracovat, ani byznys práce, ani domácí práce, prostě NIC. Hóódně dní.“

 

A držela jsem se svého snu, plánu, záměru.

Jak to probíhalo?

Tento článek vznikal postupně, takže někde je prostě přítomný a jinde minulý čas.

 

Začínáme…

 

Začalo to už v červnu, dost neplánovaně.

Protože

MÉ PLÁNY BYLY JASNÉ

V červnu 23 ještě pořádně zamakám a v červenci si dám naprosté nicnedělání.

Prostě jsem měla chuť si to hodit do takových extrémů.

V červnu 22 jsem to přesně takto udělala, totálně jsem mákla a v červenci nedělala  nic.

A udělalo mi to móc dobře. Takže plán byl jasný – zopakuju!

Jenže

LETOŠNÍ ČERVEN MI DO TOHO HODIL VIDLE

Respektive jsem si je do toho hodila sama.

Začalo to už po kurzu Umění selhávat.

Tak hezky jsem se vyzenovala, že jsem se dostala do pohody, zpomalení a velmi zvolnila.

Pořád jsem si říkala, že to nakopnu zítra. Že zítra se do toho pustím.

Zítra ještě nenastalo.

 

Ne, že bych nedělala vůbec nic, normálně jsem měla své pravidelné klienty, vzdělávala, lehounce pracovala, dokončovala…do toho si užívala slunce, zvuků, vůní, dělala jsem marmelády, šťávy, sbírala byliny…

 

Jenže – zdaleka jsem v červnu nepracovala tak hodně a to, co jsem měla v plánu.

Naopak, odjela jsem třeba na Sicílii do Katánie, kde jsme s mužem vylezli na Etnu a intenzivně si užívali všeho.

 

Po Svatojánské noci jsem se probudila se slovem

ZANEDBÁNÍ.

Jestli náhodou se ten můj pomalý režim již nepřelívá do zanedbávání všeho. A tak jsem hledala místa, která zanedbaná nejsou.

Bída.

Napsala jsem si

„Kde co mohu posunovat na vyšší level. Kde co není ve stavu, v jakém by mělo být.“

Říkala jsem si

„Přeci aspoň nějaké šuflátko, které je v pořádku, musím najít!?!“

A pak jsem to našla.

To, co rozhodně není zanedbáno, byly a jsou mé vztahy.

S mými dětmi. S mým mužem. Zde to rozkvétá. A to je nejvíc. 

 

RŮZNÉ FORMY NICNEDĚLÁNÍ 🙂

  • Nejhorší nicnedělání pro mě je, když mám v hlavě na pozadí tu myšlenku, že bych měla něco dělat. To nechci!
  • Dobré nicnedělání je to, kdy se rozhodnu, že nebudu pracovat v rámci své práce psycholožky a dělám jen jiné věci – já, domov, zahrada…
  • Vysněné nicnedělání je to, kdy nedělám vůbec, ale vůbec nic. To jsem si chtěla vyzkoušet a potrénovat. Až do navršení mé spokojenosti.

V červnu 23 jsem  k tomu ještě napsala…

ON-LINE MĚ STÁLE UČÍ

Jak to, že to tak blbě nastavuji na poslední chvíli?

Ještě to není ani rok, kdy jsem vypustila své kurzy pro rodiče teens v on-line. Teprve na konci srpna minulého roku se narodilo

5 hacks free.

A ono mě to stále učí. Už vím, že po každém kurzu potřebuji pár dní volna. Už vím, že letošní červen si naplánuji veliké zvolnění až nicnedělání.

Prostě se učím.

ÚSPĚCHY

Rok 23 jsem si dala ve znamení SKLIZNĚ. Že prostě budu sklízet plody mé dobré práce. A ano, byl velmi úspěšný. Sklizeň se dařila.

  • vyšel mi VIP podcast s Margit Slimákovou
  • vyšel mi nový článek v Heroine – na téma, nad kterým dost přemýšlím, jestli jsou ty školy tak tvrdé nebo děti moc křehké a jak to vlastně je a co s tím.
  • Článek si přečetl redaktor Českého rozhlasu Vítek Svoboda a natočil se mnou podcast! Mimo jiné říkal, že by mě chtěl na podcasty každý den

Mimo jiné je i na téma odpočinku a teens…

Můžete si přečíst a poslechnout tady. 

 

JAK DÁL?

Červen končí a já jsem dost zvědavá, jak to pojmu dál.

Ještě fakt nevím.

Nápady, náměty, inspirace pro tvořivost – vše mám. Mám spoustu věcí, které musím udělat a spoustu, které chci udělat.

Budu pracovat?

Budu se věnovat nicnedělání?

………………………….

 

A PAK NASTAL ČERVENEC

 

A já uskutečnila

„Chci být doma a vůbec nepracovat, ani byznys práce, ani domácí práce, prostě NIC. Hóódně dní.“

 

Dokonce asi tři dny nebyli doma ani děcka ani muž, takže jsem si užívala starání se jen sama o sebe. Což miluju.

Nicnedělání pro mě není jen tak SAMO.

Protože – 3 děcka, muž, dům, zahrada, já, můj byznys, žádosti o práci všeho druhu, všechno to zařizování, dělání…

Rozhodně to není o tom, že bych NEMĚLA, CO DĚLAT. Já mám vždy co dělat, o tom žádná.

TAKŽE

v nicnedělání musím být velmi DISCIPLINOVANÁ. 

 

Jak to vypadá?

Pro mě je o tom, že vůbec nejsem on-line, jsem hodně venku a NEMÁM ŽÁDNÝ PLÁN.

Žiju a nicnedělám absolutně bez výčitek a bez tlaku a pocitu, že bych měla dělat něco jiného.

A ono se to rodí a tvoří – dokonce jsem vytvořila i levandulovou šťávu, často plavala, hodně četla, ležela na lehátku, byla u ohně a prostě jen tak nechala myšlenky a život plynout. Taky hodně muziky, letos to bylo na vlnách Pearl Jam a Faith No More.

Ty letní chvíle mají i takové vtipné momenty, třeba, když jsem zjistila, kolik kroků ujdu v noci. Mám u sebe často mobil a v letních měsících je to asi jediné období, kdy nejsem vůbec zarežimovaná, kdy jsem v naopak radostně desorganizovaná…a projevuje se to i tak, že mám v apce tisíce nočních kroků

Pro mě je nicnedělání velmi blahodárné.

A jsem v něm disciplinovaná.

A ONO PŘINÁŠÍ SVÉ DARY.

Co mi přineslo letos?

ODPOČINEK

Co si budem… už v srpnu jsem byla prostě odpočatá, měla jsem hodně energie.

NOVÉ NÁPADY

Tím, že nemám plán, jsem v té napohodu hladině, vypnu hlavu, naladím na jiné vjemy, programy, jsem pomalejší, tady a teď, poflakuji se…

…tak se mi rodí mnoho nových nápadů.

Mám nové vhledy do tématu teens a jejich rodičů a obecně do mé práce. Vytvořila jsem kvanta materiálu na zpracování. Vše si jen tak zapisuju do deníčku a nahrávám na diktafon, rozhodně to přímo nezpracovávám.

Teď zbývá jen to vypustit na svět, porodit, tak se těšte.

TĚŠÍM SE NA PRÁCI

A to je taky dost paráda. Tím, že si na nějaký čas prostě „zakážu“ pracovat, se na ni pak o to víc těším.

  •  Na všechny klientky a klienty
  •  Na psaní blogu a příspěvků
  •  Na realizaci mých on-line kurzů – jo, na podzim to zase rozjedeme

 

Taky jsem hodně cestovala. A pak jsem vybalila kufr a baťohy a opravdu jsem si řekla, že

„se těším, jak zase nějakou dobu NIKAM NEPOJEDU a BUDU PRACOVAT. Ponořím se do své práce.“

A dokonce mi zase tak moc nevadilo to krásné počasí, co bylo venku, nelákalo mě. Byl čas pracovat.

 

DŮVĚRA

Někdy v září jsem objevila další ingredienci, další dar, který mi nicnedělání přineslo. A to je, že vlastně proto, abych mohla nic nedělat, potřebuji mít velikou důvěru.

  • Ve svůj byznys
  • V sebe
  • V mé klienty
  • Ve Vesmír

Že to prostě po tom velikém odpočinku zase půjde. Zase pojede. Protože nicnedělání znamená i to, že prostě nevydělám peníze. které musím vydělat později. A na to potřebuji být zdravá, v plné síle, realizovat vše, co mě napadne. Musím mít důvěru ve své klienty, že to beze mě vydrží. A tak nějak celkově v ten Vesmír, že to se mnou myslí dobře.

 

Střípky

Potřebujeme máknout, abychom mohli odpočívat – NeEEEE

Pozor na slova

  • Zasloužit si
  • Zasloužím si odpočinek
  • Potřebuji pracovat, abych si mohla dovolit odpočívat

To nám v hlavě tvoří úplně divné nastavení světa, jakoby svět byl jen práce a to tak není. Život není jen práce, splněné úkoly, vydělávání peněz… Víc o tom zde.

 

Teens a nicnedělání?

Tak o tom třeba zde

v rozhovoru pro Rádio Wave s Vítkem Svobodou v pořadu Houpačky.

 

A tak se teď, v lednu 24,

když píšu tento článek v rámci kurzu Mistryně času,

zase těším, že si dopřeju nicnedělání.

Předtím si máknu, já mám svou práci nesmírně ráda, takže je to v pořádku. Nemám to tak, že si něco musím zasloužit nebo musím máknout, abych mohla odpočívat. Chci pracovat a pak nic nedělat. A mezitím mít čas v rovnováze.

Equilibrio

Krásné dny, intenzivní i lenivé, jak chcete, Mony

Kdo jsem?

Jmenuji se Monika Čuhelová. 
Jsem psycholožka. 
Expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů. 
Jsem také lektorka, průvodkyně councilových kruhů, mentorka. 
Naslouchám, hledám souvislosti, propojuji teorii a praxi, tělo, emoce i rozum.
Vše s cílem na rovnováhu - EQUILIBRIO. 
Více se o mně dozvíte v mém příběhu
A také se vzdělávám, spolupracuji, čtu, učím a rozvíjím. 
Ve svém životě i práci.

moje služby
Image