Můžeme tady tvořit lepší věci, než jen oboustranné utrpení.
CO VŠE TRÁPÍ TEENS?
A co trápí mě?
V tomto týdnu jsem mimo klasickou práci poměrně hodně pracovala i s děckama ve školách. Druhý stupeň základek a střední.
Asi je vám jasný, že byznysově to není majstrštych, nicméně – je to fakt jedna z věcí, co mě nesmírně baví.
- Líbí se mi na tom i to, že se dostanu do kontaktu s děckama, který za psychology/terapeuty nechodí.
- S těmi, co jsou, či se cítí být, duševně zdraví.
- S těmi, kterým návštěvu odborníka nedovolí rodiče.
- S těmi, co si ji nedovolí sami, protože k psychologům chodí jen ti, co to nemají v hlavě v pořádku.
CO TRÁPÍ TEENS?
- že se nemají rádi
- kluci/holky – prostě intimní vztahy
- šikana a kyberšikana (btw, zde mi vždy rezonuje, jak jsem hrozně ráda, že za mé doby nebyly sítě, protože – kdo ví, jak bych se na nich chovala, ta MOC je obrovská)
- že jim rodiče, když se jim v dětství něco nepovedlo, dávali facku…a oni si teď ubližují, bouchnou se nebo se říznou „aby se potrestali“
- trápí je rodiče, že se hádají a rozcházejí a nemají na ně čas
- tělo (stále dokola tělo)
- že druzí nerespektují jejich NE, nech mě, nedělej si srandu
- škola, že se před tabulí rozklepou, že se jim druzí posmívají
- obecně posměch
- nejlepší kamarádi, že je nemají, že je opustili
- ponižování
- nízký sebevědomí
- vzhled
- strach a nervy
- …
A z toho potom plyne spousta věcí, jak se s tím vypořádávají.
Jedním ze způsobů, jak se s tím, co se jim děje a s emocemi, které kolem toho jsou, vypořádat, je samozřejmě sebepoškozování.
A pak trable s jídlem …omamné látky všeho druhu…
Kamarádka z psychiatrie mi říkala, jak obrovské množství dětí tam je a že „kluci přehnaně experimentujou s drogama, holky nejí a všichni se řežou…“
Mě zase trápí rodiče a učitelé, kteří si myslí, že
MĚNIT BY SE MĚLY JENOM DĚCKA.
- Co mají pocit, že oni dělají všechno asi dobře…nebo jim nevadí, že to dělají blbě, ale děcko by to mělo dělat dobře.
- Co namísto toho, aby byli dospělí, tak se chovají jako batolata, jako zraněný malý děcka a dávaj to svým děckám krutě sežrat, protože mohou, mají tu moc.
A já vím, jak hodně nás puberťáci mohou štvát.
Jenže –
JEDNÍM Z JEJICH ÚKOLŮ JE UDĚLAT Z NÁS DOSPĚLÝ!
KONEČNĚ DOSPĚLÝ!
A NE ZRANĚNÝ KIDS.
Pokud jste rodiče/učitelé, kteří si říkáte, že zamakáte i sami na sobě, tak vzhůru do toho.
Ať tady můžeme tvořit lepší věci, než oboustranné utrpení.
Pro vás, jejichž blízcí se sebepoškozují, z výše uvedených i jiných důvodů, mám na stránkách v sekci ZDARMA
první krok, co s tím…
a pak pěkný kurz pro samostudium.
Už bych byla ráda, aby se žádný děcko nemuselo řezat a pálit zapalovačem.
A aby se i dospělí spolupodíleli na vytvoření podmínek, který k tomu NEVEDOU.
A pro ty z vás, co máte problémy s tím, že trestáte nebo naopak s tím, že vám kids skáčou po hlavě, je tu kurz s podporu
HRANICE A DŮSLEDKY.
V roce 2024 začínáme 14.10., do 6.10. předprodej.
Koupit můžete i v balíčku s komunikací a emocemi.
Obejměte své děti a mějte je rádi. I když zloběj, ju?
S láskou, Mony
Kdo jsem?
Jmenuji se Monika Čuhelová.
Jsem psycholožka.
Expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů.
Jsem také lektorka, průvodkyně councilových kruhů, mentorka.
Naslouchám, hledám souvislosti, propojuji teorii a praxi, tělo, emoce i rozum.
Vše s cílem na rovnováhu - EQUILIBRIO.
Více se o mně dozvíte v mém příběhu.
A také se vzdělávám, spolupracuji, čtu, učím a rozvíjím.
Ve svém životě i práci.