JAK NA TO, ABY TEENS SPOLUPRACOVALI

RODIČOVSKÁ PRAXE OD PSYCHOLOŽKY MONIKY ČUHELOVÉ

Jestli máte doma holky a kluky v pubertě, dospívající lidi, tak si možná lámete hlavu, jak to udělat, aby s vámi spolupracovali. Dnes mám pro vás jednu krásnou rodičovskou praxi, kterou můžete hned zavést.

Ale nejdřív…

Proč to vlastně chtít?

Proč vlastně chceme, aby s námi spolupracovali?

Zaprvé…Ano, je to jasné.

Potřebujeme se s nimi dohodnout.
Nebaví nás jejich brblání.
Chceme, aby nás konečně poslechli a dělali, co si myslíme, že mají.
Věčné dohadování a konflikty nás vyčerpávají.
Tolik ztracené energie a nepříjemné emoce na všech stranách.

TAKTO TO NECHCEME.

Zároveň tak nějak bereme, že vlastní názor, odpoutávání, kritičnost, „dělám si to po svém“, „do toho mi nemluv“…prostě k pubertě a dospívání patří.

ANO.

Nejdřív jsou na nás ZÁVISLÍ.

Pak jsou NEZÁVISLÍ. (Ano, to je puberta a dospívání.)

A nezávislostí to nekončí.

My, jejich dospělí, je vedeme je spolupráci.

Zadruhé…tím, že jim umožníme spolupracovat, tak naplňujeme jednu z nejzákladnějších potřeb.

To je možná trochu nuda, ale CHCEME mít naplněné základní životní potřeby. Oni taky.

Když v rodině mají děti naplněny potřeby, je vše víc v pořádku.

PŘISPÍVÁM!

To je přesně ta potřeba, o kterou jde. Což se vám možná zdá jako hloupost. Teens chtějí přispívat?

Ano.

Všichni chceme zažívat sounáležitost. Ve skupinách, ve kterých jsme, chceme mít pozornost, vliv, spolupodílet se a mít odvahu být nedokonalí. Pokud toto nezažíváme, bojujeme o pozornost, jedeme války o moc, mstíme se a vyhýbáme.

Dovedete si představit teens v partičkách.

Ano, jejich vrstevníci si jich všímají. Každý tam chce mít slovo. Pokud v nich mají slovo, na jejich názoru záleží, mají vliv, tak tam chtějí být.

Jedna z nejdůležitějších potřeb období puberty a dospívání.

Co si představit pod „přispívám“? Co potřebujeme zažívat?

Respektuji tě.
Bez tebe by to nešlo.
Bez tebe by to tady nebylo ono.
Spolupodílíš se.
Na tvém názoru nám záleží.
Potřebuji slyšet, co si o tom myslíš.

Představte si, že TOTO zažívá váš puberťák DOMA. Když je v rodině brán jako ten, na kterém záleží.

JAK NA TO V PRAXI?

Jasně, skvěle se nám k tomu hodí umět používat dobré věty. Trénovat komunikaci. Změnou komunikaci vždy uděláte největší a nejviditelnější kus práce. Není to těžké a je to vidět již druhý den.

Mamka dcerky 14 let na kurzu Komunikujeme s teens:

„Jak už jsem psala ve skupině, vidím výsledky. Chápu, proč pořád brečí a už vím, jak reagovat. Úplně jsem zapomněla, jaké to je být teenager. Pamatuju si „kecy“ rodičů a jak mi přišli trapní, ale moc si nevzpomínám na svoje pocity, na to, jak mi bylo.“

K čemu vás chci dnes inspirovat, je

ZAVÉST RODINNÉ RADY.

Co je to rodinná rada a jak ji zavést tak, aby splnila svůj účel?

Představte si, že se budete pravidelně doma scházet. A společně řešit různé věci. Nejen problémy. Můžete společně mluvit o

kam pojedete na dovolenou
co vás čeká o víkendu
jak si rozdělíte domácí práce
na jaký film se budete koukat
co koho doma trápí
co kdo potřebuje řešit
jaké dny máte před vámi
co kdo chcete k Vánocům
…

V práci jsou porady. Doma můžete mít taky porady. Samozřejmě je velkou výhodou, pokud taková setkání děláte již od dětství (od batolecího věku). Pokud ne, tak

ANO, I V PUBERTĚ JE MOŽNÉ ZAČÍT A JE TO NESMÍRNĚ PROSPĚŠNÉ.

Začněte úplně jednoduše:

„Děcka, potřebuju, abysme se společně pobavili o tom, kam pojedeme na zimní dovolenou.“

„Rodino, chtěla bych, abychom si řekli, co nás doma čeká za větší práce a čemu dáme priority.“

„Milí moji nejmilejší, potřebuji se sejít a probrat nějaké nápady, co mi teď běží hlavou.“

Skvělé je, když se účastní i vaše polovička. Jeden z vás, dospělých, si to bere na starost. Sesumíruje si, co potřebuje pořešit.

A PAK SE PTÁTE…

PŘIZÝVÁTE K ŘEŠENÍ. ZVETE VAŠE TEENS K TOMU, ABY ŘEKLI NÁZOR.

„Záleží mi na tom, co si o tom myslíš.“

Po domácí radě, posezení, poradě je dobré udělat zápis, určit, kdo co má na starosti a domluvit se, kdy se sejdete příště.

Záleží hodně na vás, jaké si to uděláte, kdy to uděláte, zda k tomu bude skvělé občerstvení a bude to sranda nebo pruda.

NEJDE TO?

Pokud je váš teen dost v opozici, tak je fajn, když necítí tolik tlaku. Je skvělé, když slyší, že jej tam chcete mít. Že chcete, aby u toho byl, byla. Aby to nebylo „o nich bez nich“. Že bez nich to nebude tak dobré, že to skoro ani nepůjde.

Žádnej extra tlak. Přizývání. Lehounce. Gór, když doposud na jejich názoru nezáleželo.

Jestli máte doposud zkušenost, že na vše říká „nevím“, možná se mu nechce. Nebo nezažili, že na jejich názoru záleží, že mají vliv.

Co s tím?

„Nevíš? Je ti to jedno? Ok. Šanci říct, co si o tom myslíš, si měl. Tak zase příště.“

A PAK? PAK UŽ JEN SLEDUJTE SKVĚLÉ VÝSLEDKY.

Protože – uspokojená potřeba „přispívám, beze mne to prostě nejde, jsou rádi, že tam jsem“ – ta v pubertě dělá zázrak.

Je to takový pohár, který se plní …a najednou je méně boje o moc a mizí chuť se vám pomstít.
Taky se naučí mluvit, že?
A vyjadřovat svůj názor.
Přibude „vím“ a ubude „nevím“.
Žádná naučená bezmocnost.

To jsou dlouhodobé efekty.

Krátkodobé efekty?

Budete vědět, kdo dělá jakou domácí práci a dovolenou si spolu-vyberou, takže nebudou prudit (tak moc prudit).

O tom, jak konkrétně to vypadá u nás doma, budu psát v nedělní lekci pro klub. Tam píšu takové intimnější domácí zprávy.

Můžete rodinné rady doma zavést?

Máte rodinné rady doma? Fungují?

Budu se těšit, když mi dáte vědět, jak to s rodinnými radami vidíte.

Jak mi dát vědět?

Pokud jste v mé komunitě, tak víte, že pravidelně posílám tipy, jak na lepší život s teens.

Stačí mi jen odepsat na mail.

Pokud mezi rodiči, které podporuji a dodávám jim odvahu, naději i tipy zdarma nejste, tak TUDY k odběru.

Máte se na co těšit a ráda si přečtu,

CO SI MYSLÍTE O RODINNÝCH RADÁCH.

SHRNEME SI TO.

Teens potřebují mít naplněnou potřebu „spolupodílím se“.
Pokud ji naplníte doma, nemusí to tolik hledat jinde. (Ano, vrstevnická skupina je nejvíc, ale tu potřebu prostě sytíme ve všech skupinách.)
Jednou z možností, jak jim dát vědět, že na jejich názoru záleží a bez nich by to nešlo, jsou rodinné rady.

Směle do toho!

S láskou, Mony

Psycholožka pro teens a rodiče, se kterou projdete pubertu a dospívání jedna báseň.

Co vám v tématu rodinných rad z mé práce doporučím?

Nejde vám to doma se slovy?