„Mezi ano a ne“ jsem pro vás chtěla již dlouho napsat!
Téma, které mě volalo a které v našich životech často vidím. Je o rozhodování mezi dvěma variantami, našich vzorcích i tendenci vidět jen extrémy a mířit k nim.
Rozhodování patří k životu a problémy s rozhodováním patří k tématům, s nimiž se na mě obrací klienti.
Rozhodujeme se.
Velmi často vidím v mé terapeutické i poradenské práci, u teens i dospělých, u sebe, že když se rozhodujeme mezi dvěma variantami, tak vidíme
DVĚ VARIANTY.
A zapomínáme na to mezi… Nebo si to ani nedokážeme představit.
Nejsem výjimkou…
NABÍDKA SPOLUPRÁCE
V červnu jsem dostala nabídku na spolupráci s jednou organizací. Vypadalo to zajímavě, lákavě. Zároveň – já vím, že mám hodně své vlastní práce a potřebuji se jí věnovat, chci rozvíjet především své projekty. A tak jsem si dala čas na rozmyšlenou. Vrtalo mi to v hlavě poměrně dlouho. Mám to přijmout nebo odmítnout.
Výsledek? V jednom momentu mi došlo, že je to o
„mohu říct ANO a STANOVIT SI PODMÍNKY, ZA NICHŽ BUDU SPOLUPRACOVAT“.
Možná se vám to zdá úplně jednoduché. Je to jednoduché.
Jen na to často v těch náročnějších situacích, kdy roli hrají emoce, jsme tlačeni k rozhodnutí, kdy se nám zdá, že máme na výběr jen ze dvou variant, zdá složité.
DOSPĚLÍ KLIENTI
Dospěláci se mnou často řeší třeba byznys, práci, vztahy. Díváme se na jejich vzorce = naučené způsoby, jak se chováme, jak dosahujeme svých cílů.
Často se tam objevuje „udělám to vše sám, sama“.
A v momentě, kdy hledáme, jak by to šlo jinak, tak říkají: „Přeci to nemohu vše nechávat na ostatních.“
Opět to známé černobílé vidění, kdy uvidět to MEZI je to, co potřebujeme.
Když se rozhodujeme, zda druhému zase něco dovolíme, necháme ho nás urážet, nevhodně s námi mluvit. Nebo zda mu vpálíme ostře to, že se nám to nelíbí a urážíme ho, oplácíme.
I v tomto případě hledáme variantu MEZI.
Nemusím nikomu ostře nic vpálit ani si nechat vše líbit.
S lehkostí mohu říct:
„Mám tě ráda, toto, co děláš, se mi nelíbí.“ „Ne, takto se ke mně v žádném případě nechovej.“
TEENS
Ti nás dokáží dostat do extrémů i emocí. Oni sami vnímají mnohdy svět černobíle, kriticky a dostávají nás tam také.
Když hledáme, zda ho pustit ven nebo nepustit… Řešením je klidně
„ano, za těchto podmínek“.
Ta krásná šedá zóna, barevná zóna mezi ano a ne…
- ANO? Uděláš to?
- NE? Neuděláš?
- „Nepustím tě nikam. Pustím tě.“
- „Odmítnu tuto zakázku. Přijmu ji.“
- „Musím si říkat o pomoc a delegovat. Musím vše udělat sama.“
- „Musím si nechat vše líbit. Pošlu ho do háje.“
Trénujme MEZI ANO A NE.
Dívejme se na situace, které po nás chtějí extrémy a kde my sami se do extrémů dostáváme.
Tam je největší potenciál pro změnu.
S láskou psycholožka Mony
P.S. Jak se vám článek líbí? Znáte sami podobné situace, kdy jste neviděli ten barevný prostor mezi ANO A NE?

Další články

JAK NA TO, ABY TEENS SPOLUPRACOVALI

VYLÉTÁNÍ Z HNÍZDA

BAREVNÝ PROSTOR MEZI ANO A NE

POTÍŽE S JOY

UDĚLALAS MAXIMUM!

SPOKOJENÉ DÍTĚ SE NEPOTŘEBUJE SEBEPOŠKOZOVAT?

Když nemůžu spát …nespaní je největší bezmoc

ČERTI?

PROSBA – DĚLEJTE TO JINAK

KOLO VINY

DO OUŠEK – PODZIM 24

MOJE JEDINEČNOST

Respektovat a MÍT RESPEKT

KDYŽ RODIČ JEŠTĚ NALOŽÍ

TOXICKÉ VZTAHY

VYKŘIČÍM SVOU BOLEST DO CELÉHO SVĚTA

VŠ JSOU K NIČEMU?

RIZIKA FLOW

ODPOVĚDI NA OTÁZKY OHLEDNĚ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ

SYNOVÉ A MÁMY

DIVNÁ, DIVNEJ

BLAHODÁRNÉ NICNEDĚLÁNÍ

SNY, PLÁNY A REALIZACE? Aneb PF 2024

ŠIKANA

3 OTÁZKY K TEENS

Letní teens

MOJE SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST – TEENS, BYZNYS A JÁ

GENDER IDENTITA

ZASLOUŽENÝ ODPOČINEK?

MARGIT SLIMÁKOVÁ, HEROINE, VÍTEK SVOBODA
Kdo jsem?
Jmenuji se Monika Čuhelová.
Jsem psycholožka.
Expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů.
Jsem také lektorka, průvodkyně councilových kruhů, mentorka.
Naslouchám, hledám souvislosti, propojuji teorii a praxi, tělo, emoce i rozum.
Vše s cílem na rovnováhu - EQUILIBRIO.
Více se o mně dozvíte v mém příběhu.
A také se vzdělávám, spolupracuji, čtu, učím a rozvíjím.
Ve svém životě i práci.

