NEDĚLNÍ LEKCE DO KLUBU – č.3 z 11/25

Milá, milý, přeji krásnou třetí listopadovou neděli. Jak jsem psala ve skupině, listopad je měsíc, kdy mi všichni říkají, že je toho hrozně moc, kdy mi děcka říkají „a holky brečí a kluci rejpou“ a tím se vyrovnávají s tlakem.

Jak je tobě?

Zvu tě ke čtení a poslechu lekce:

1. má práce ve třídách
2. odvaha být nedokonalá a nedokonalý
3. dalších inspirace z Ostravy
4. toxické věty
5. váš vliv

Nejdřív ze všeho opět děkuji, že jsi v Klubu a chci ti říct, že tu jsi správně. Hledej si svoje inspirace, inspiruj nás, ostatní, sdílej a ptej se ve skupině, kde jsem ti i napsala shrnutí, JAK TO V KLUBU CHODÍ.

Užij si to.

A nezapomeň, že máš slevu 30 %

NA VŠE ODE MNE

MCKLUBMT3011

TŘÍDY

Zase mě pozvali mí kamarádi do škol, já už takto vycházím vstříc opravdu jen kamarádům. Je to práce, co mě nesmírně baví, ale prostě – když přednáším na mezinárodní konferenci, tak je to míň náročný, než když pracuji se sedmáky a sedmačkami v kruhu.

Tu práci mám fakt ráda. A zároveň – opravdu tam někdy úplně sedím a žasnu a říkám si, že to snad není možný. Teď jsem třeba viděla třídu, kde opravdu jakékoliv selhání je zesměšněno. Takové to „uděláš chybu, zakoktáš se“ a hned se ti smějí a parodují tě. Srandičky, urážky, zesměšnění, vysmívání. Ble. Tak jsem s tím pracovala, hustá jsem byla. Ale dobře mi z toho nebylo, fakt vnímám, jak těžce se selhává v takovém prostředí.

Dělala jsem téma „za deset let chci být…“ a „co děckám v tom brání…“ Ano. Všichni chtěj být bohatí a mít hodně peněz. To byla nejčastější odpověď. Jasan, frajeří před sebou, ale i tak…málo odvahy být jiná, jiný.

A v těch překážkách se mi stále častěji objevuje odpověď „rodiče nemají peníze, nebudu mít na školu peníze“. Opravdu to vidím, že se ta situace mnoha rodin z „obyčejných základek“ zhoršila.

K tomu, co jim nejvíc brání si plnit sny, patří:

• Rodiče
• Kamarádi
• Zranění
• Škola – musí se tak učit, že nemají čas rozvíjet se v tom, co je baví
• Finance
• Sebevědomí
• Strach
• Stres

A nejvíc potřebují

• Nepodceňovat se
• Věřit si
• Nevzdávat to
• Podporu rodičů

Takže – zlatý konference s odborníky a každému bych přála si jít občas smysluplně pracovat do sedmičky. Je to velká výzva. Tím nemyslím učit, protože učitel to může utáhnout na jiných věcech (známky, musíš, přijímačky).

Ale dělat s nimi něco smysluplného, nějaký seberozvoj…To teens umění „NE“ je prostě famózní. Btw – docela dost mi to šlo a bylo to skvělý. Ale opáčko si dám tak za půl roku, fakt je to energeticky dost náročný.

Vůbec se teď dívám na to, která práce moje mi dává největší radost, smysl. Třeba rozhovory – to se mi zdá, že je hned pryč. Práce v kurzu a klubu – top. Webináře? Jak kamínek do vody – žádné zpětné vazby… Konference – bože, jak to mohu všechno říct v hodině? A tak…takže z toho všeho, co mě baví, budu ještě víc vybírat, co mě baví ještě víc.
Zkuste se zeptat vašich dětí, kde chtějí být za deset let. A co k tomu potřebují a co jim brání. 

ODVAHA BÝT NEDOKONALÝ A JÁ
Téma nedokonalostí…umění selhávat…víte, jak miluju.
Ve čtvrtek jsem měla setkání s mým současným učitelem. Taková kapacita na texty to je. No. Co vám mám povídat. Řekl mi, že
MOJE VÝSLEDKY JSOU PODPRŮMĚRNÉ.
Béééé.
No, nějak se s tím vypořádávám. Zkusím to dělat líp. Řekl mi, jak. Tak to prostě zkusím. Ale cítím se jak zpráskanej pes.

V mé práci to, jak je odvaha být nedokonalý důležitá, vidím stále. Znovu a znovu. Hodně teď děcka přichází se slovy:
„Učitelka mi říkala, že jsem k ničemu, blbá, zbytečnej člověk, co nebude prospěšnej pro tuto společnost.“
„Táta mi říkal, že dokud to není perfektní, tak to nestojí za nic.“
„Učitel se mi vysmál, když jsem udělal chybu.“
„Když nemám jedničky, nejsem nic.“

Jsou to pořád ty stejné varianty slov.
Jen se nad tím prosím zamyslete.
Co takové dítě, které toto slyší, pak dělá?

Děsivé je, jak silně se to do toho mindsetu propíše. V momentě, kdy se daří, tak je to ok. Jakmile se nedaří, tak jdou do velkého tlaku na sebe nebo do strachu, úzkostí. Někdy je to až nechuť vůbec žít. Obrovský vnitřní kritik. Paní učitelka v hlavě. I když racionálně vědí, že je to blbost, že chyby se mohou dělat, že nikdo není dokonalý…i když takto odpovídají svým kamarádům a podporují je, tak…sami pro sebe ta svá selhávání prostě nedávají. To je teď velká část mé práce. Učit umění selhávat. Dodávat odvahu být nedokonalý.

Děsí mě to, co s těmi dětmi někteří dospělí dokáží udělat.

Co potřebujete vědět k odvaze být nedokonalí? Co vás k tomu napadá? Jak to máte? Jak vaše děti? Makáte nebo se vyhýbáte?

OSTRAVA
I v Ostravě jsme pracovali s tématem ODVAHA BÝT NEDOKONALÝ.

Zazněla slova:

• Sítě nám berou OBN
• Dřív se víc na dokonalost tlačilo
• Dovolit to jim i sobě, to je odvaha.
• Mohu si snížit cíle
• Těžká je tělesná nedokonalost
• Dítě to vzdává
• Nezkusí to
• Uzavírá se
• UDŘE SE K SMRTI
• Najít cestu i po neúspěchu
• Neúspěch mě nezastaví. Namísto „toto už nikdy“ tak „příště takto“.

Pak tam padlo pár takových hezkých vět:

O mamkách, co pomáhají až moc a děti si pak o pomoc neříkají. „Když si řekne o čaj, udělají mu čajovnu.“

Když se na nás někdo zlobí, třeba naše děti, tak místo „tolik zloby“ vidět „tolik bolesti“. Že za tím opravdu není jen zloba, ta je vidět…ale za ní je často BOLEST.

Že bychom se měli infiltrovat na Instagram a radit dětem „jdi posekat dřevo“. (Vtípek)

Legendární „ať dělám, co dělám, stejně něco podělám“ – ano, chceme to dělat dobře, ale k dokonalosti máme daleko.

K hranicím – jak důležité je umožnit dětem zažít logický důsledek…protože, když to necháme být, tak to může mít zničující následek.

Také jsme hovořili o změnách, co vlastně vše, když se řekne změna, si představíme, co to pro nás znamená. Jak pro někoho je změna spojená vždy s něčím negativním a strachem. Pro dalšího s tím, že to stejně nedokáže, protože je línej.

Já třeba mám změny hodně spojené s něčím dobrým. Asi je to tím, že mám stále nějaký pocit, že mám můj život v rukou, tvořím ho, mám vliv…takže změny skoro automaticky vnímám jako změny k lepšímu. Což ale je taky slepota. ☺ a bacha na to si budu dávat.

Jaké inspirace máte vy? Co vy a změny, co tam je ta první myšlenka?

TOXICKÉ VĚTY
Sdílela jsem ve skupině článek o toxických větách.
O tom, že když vám někdo na vaši zpětnou vazbu odpovídá komunikačními fauly, které se soustředí na „zdá se mi, že nejsi v pořádku, nemáš dobrou energii, nejsi vyzenovaná, máš krámy…“.
Myslím, že to je komunikační styl, kterým byly ženy dlouhodobě umlčovány.
Na mém osobním profilu sklidil text spoustu pozornosti, komentářů, kladných i záporných.

VLIV
Znovu a znovu žasnu, když mluvím s těmi dětmi, jejich rodiče ke mně chodí na kurzy. Opravdu zní věty chvály od samotných teens.
„Doma je to dobrý od té doby, co se mamka/naši učí u vás.“
Tak vám velmi děkuji. Nejlepší zprávy to jsou.
Buďme si vědomí svého vlivu.

Krásné dny, máte mou plnou podporu, pozornost, objímám,

s láskou Mony

 

SLEVOVÝ KÓD NA VŠE ODE MNE JE MCKLUBMT3011

A jsme spolu ve skupině

https://www.facebook.com/groups/1199894351196553