NEDĚLNÍ LEKCE DO KLUBU č.4 z 11/25

RODINNÉ RADY, VAROVÁNÍ, PENÍZE, DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MUŽŮ, KAM SE HLÁSIT

Milé a milí v klubu,

Máme tu předposlední listopadovou neděli a nedělní lekci. Příště už bude adventní. Dnes máme směs témat.

Nezapomeňte, že jsme společně ve skupině https://www.facebook.com/groups/1199894351196553, kde můžeš klást otázky, sdílet, inspirovat se a inspirovat nás, ostatní.

Na vše ode mne máte 30% slevu s kódem MCKLUBMT3011 + přednost na individuálech – vy i vaše kids.

Plus budu ráda, když budete mít zájem o zpracování nějakého tématu do větších hlubin než jen odpovědi ve skupině = vytvořím nedělní lekci na míru.

RODINNÉ RADY

Slíbila jsem domácí inspiraci.

S rodinnými radami jsem začala, když byly děti malé. Cílem bylo je opravdu pouze „přizvat ke spolupráci“. Aby měly naplněný pocit sounáležitosti. Vzala jsem to vážně, dokonce jsem používala i klubíčko, to jsem vždy dělala v rámci ženských kruhů. Kdo měl klubíčko, ten měl slovo. ☺

Dělali jsme je pravidelně, každou neděli večer.

Postupně jsme to rozvolnili a začalo to být nepravidelné.

Pak se naše rodina začala rozlítávat – intr, pak různé věci…a pak nastal čas, kdy jsem se k tomu zase vrátila.

A ano, píšu zavedla jsem, vrátila jsem se k tomu. Protože – jsem to já, kdo to má na starost. Možná by to nikoho jiného ani nezajímalo a nikomu by to nechybělo. Je to moje forma „pečuji o rodinný krb“.

Jak to vypadá teď?

Máme porady každý měsíc.

Máme sdílený dokument na google disku. Tam píšu, co je potřeba řešit a všichni ostatní tam mohou psát taky. Nikdo to nedělá. Sakra.

Vždy předem do naší skupiny na WA napíšu, kdy je termín – čas a den. Ten máme sice domluvený z předchozí porady, ale nikdo jiný (možná kromě Máji) si to neeviduje.

Pak si udělám přípravu, o čem chci mluvit. Vycházím z poznámek ze souboru.

Sedneme si, obvykle je to neděle nebo sobota před obědem či po něm – různě se to mění podle toho, jak kdo je či není doma. Ale předem to všichni vědí, je to dané, mohou se připravit a nepřekvapí je to. Teda – nemělo by.

Nejčastěji řešíme, co je potřeba udělat doma. Co většího musíme koupit. Jaké jsou priority. Líbí se mi, že děcka dokáží říct, co je nejvíc pálí, co se jim líbí, co jim vadí, a tak hezky o tom komunikujeme. Díky tomu se věci u nás doma prostě hýbou. Jsme tam všichni, kdo jsme právě doma = nyní tam není Max, páč je v zahraničí, ale rádi ho tam přivítáme i online.

Vnímám to jako prostor. Prostor pro to ŘÍCT. Využiješ? Ok. Nevyužiješ? Ok.

Také se tam vždy objeví nějaké domácí placené práce, které si děcka mohou rozdělit. Obvykle je to nějaké natírání.

Výsledkem je, že máme úkoly a víme, kdo je má na starost.

Pak si domluvíme další termín.

Po poradě UDĚLÁM ZÁPIS – zase na google disk. A tak to jede měsíc, co měsíc. Moderně bych to nazvala, že jsem taková CEO naší rodiny.

Emoce … Už u toho žádné negativní nejsou. Je to taková provozní záležitost. Spíš je tam teď radost. Muž si kolem toho dělá trochu srandičky. Na příště chtějí i občerstvení – to se prý na poradách dělá.

ALE – když byly v pubertě, tak to různě bojkotovali, byli naštvaní, přeci mají jiné zájmy, potřeby, povinnosti. Tak jsem to neprotahovala, nedělala jsem z toho „něco úžasného, u čeho musíme být šťastní“, ale prostě jen – je to něco, co je potřeba a nebude to trvat dlouho.

Jak na to, když rady doma nechtějí?

Buď to pustit a netlačit.

Nebo si trvat na svém a hledat tu nejlepší formu, kterou to uskutečnit.

„Potřebovala bych, abychom se na chvíli sešli. Potřebuji vám dát vědět, co teď řeším, co mám v plánu, co bych potřebovala, aby se změnilo, co se mi líbí.“

Co mi napsala jedna maminka?

„Ahoj Mony,

Tohle se nám už tolikrát ukázalo jako fakt úžasná cesta vpřed.

Je to naprostý magic.

Syn to vždy bere velmi vážně a ten moment, kdy on mluví a my tam jsme a posloucháme vnímáme fakt jako důležitý.

Bereme si pak slovo až když dá signál, že domluvil a zase mluvíme jen jeden po druhým.

Na nastavení hranic, postupů, vymezení důsledků je to vynikající, ale scházíme se tak i kvůli jiným věcem a rodinným poradám.

Před lety jsem se to naučila u tebe v kurzu a hned jsme to zapojili.

Díky moc.“

 

Prosím, pokud to u vás nejde, netrap se tím.

Žádná kráva na druhou.

Opět – zkus k tomu směřovat. Ale nemusí být vždy vhodná doba, třeba by to teď fakt bylo „na sílu“. Je nádherné vidět ty benefity. A zároveň – i bez nich můžete skvěle prosperovat. ☺

Každopádně – pokud to trochu jde, zkus to. Fakt je to velký přínos, i když to není dokonalé.

A pokud to zatím nejde…tak drž to slovo „zatím“. A zase to za čas zkus. Víme, že se nám ty děti mění. I naši muži se mění. Kéž je to k lepšímu.

Napsala jsem pro vás článek, pokud vás minul, tady je odkaz

https://www.monikacuhelova.cz/jak-na-to-aby-teens-spolupracovali/

Napadá vás k rodinným radám ještě něco? Zavedete? Jak?

VAROVÁNÍ

Možná jste četli ve skupině nebo na mém profilu. Potřebuji to zopakovat i tady.

Realita mě přivedla k tomu, že potřebuju varovat. Nedělám to ráda, ale prostě musím.

Mnoho děcek se teď vrací ke své osvědčené kompenzační strategii – ubližují si.

A extrémně se zvýšil počet děcek, co říkají, že TO PŘEHNALY.

To znamená, že se v tom afektu říznou víc, než by chtěly, než zamýšlely.

Proč to píšu.

Vy, rodiče, kteří víte, že toto vaše děcka dělaly – tak ano, vracej se k tomu. Tělo si pamatuje, co mu ulevilo, děcka si pamatují, co jim ulevilo.

Fakt to jsou děcka, co byly měsíce „čistý“ – jak říkají.

Vy, kteří víte, že to dělají, tak tomu taky věnujte větší pozornost. Mají tendenci to přehnat.

Ne, netýká se to jen mých klientů nebo mých rodičů. Je to téma, které teď na mě každý den skáče z mailů od úplně cizích rodičů a děcka mi povídají, že jiný děcka…

Co jako rodiče máte dělat.

Vy, co máte můj kurz o Sebepoškozování, znova si to projděte.

Vy ostatní si najděte informace tam, kde je hledáte.

Nebo si kupte ten můj, máte klubovou slevu.

Pak individuálně dle vašeho dítěte, vztahu, schopnosti o tom všem mluvit.

Hledejte jiné strategie, upozorněte na riziko, buďte s nimi a s tím, co se jim děje.

HLAVNĚ NEZVYŠUJTE TEN TLAK.

A vy víte, čím ho zvyšujete a čím snižujete.

I když teens jsou často dost nevyzpytatelní a jejich reakce taky, tak vím, že víte, čím přilejváte do ohně.

Asi vnímáte, že se mi to nepíše lehce.

Ale.

Je to tak.

Listopad umí bejt náročnej. Tak buďte s vašimi kids tak, jak je nyní potřeba. Potřebují to.

Slovy jedné holčiny:

„Chtěla jsem si ublížit a pak jsem si šla lehnout k mamce a plakala jsem.“

Tak to je mé upozornění, ozvěna toho, co se teď děje a přeji si, aby doputovala tam, kam má a k těm, ke kterým má.

Otázky?

PENÍZE

Jak jsem psala o tom, že chtějí mít peníze, tak jedna holka mi o tom povídala víc.

Říkala: „Peníze ti srdce nezlomí.“

Když jsme si o tom povídaly víc, tak to bylo jasné. Vztahy, lidi – to je nepředvídatelné. Lidi ji opustili. Neví, koho ztratí.

Zato peníze = bezpečí, jistota, mám to pod kontrolou, mohu se na ně spolehnout.

A zase jsme u toho tématu „klid, bezpečí, mít aspoň něco v tomto světě pod kontrolou“.

Peníze a bezpečí…jak to vidíte?

DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MUŽŮ

Opravdu paradox. Dle statistik 80 % sebevražd spáchají muži. A přitom to jsou muži, kdo vyhledává pomoc psychologů a terapeutů výrazně méně – cca 30 % oproti 70 % žen. Pro muže je stále to „jít za odborníkem přes duševní zdraví“ stigma. Stále je to tak, že „emoce neřeší, vše je v pořádku, žádný problém, se vším si poradí“…

Má to dopad na děcka? Často v tom, jak k nim přistupují jejich tátové. Ano, několikrát jsem se setkala s tím, že táta dítě ke mně nepustil. „Není přece divný.“

A to celý je ten paradox. O tolik víc jich ukončí život a o tolik míň jich pracuje na svém duševním zdraví s odborníkem…

U kluků to vidím taky, ale mnohem méně. Mám hodně, polovinu, klučičích klientů. Řeší emoce, úzkosti, jsou otevření. A vidí své táty, kteří nic neřeší, všechno rozběhají, nesdílí, dusí věci v sobě a nepracují na sobě.

Nechci být nějak krutá k tatínkům a mužům. Jen vidím ten paradox.

Myslím, že to je téma, se kterým si ještě pobudu.

Co vy na to?

Bavíte se o tom doma s děckama?

KAM SE HLÁSIT

A opět tu máme čas, kdy děcka začínají víc a víc mluvit o tom, kam se chtějí hlásit na VŠ a SŠ.

Kdo z vás má nějaký tip, jak s tím pracovat?

Já používám MBTI test a DVP.

Ale víc mě baví u děcek fakt sledovat to, co se projevuje v jejich životech, na co mají talenty, co je baví…

Některý děcka prostě ví. A další nemají tušení.

Jak pomoci těm, kdo nemají tušení, aby našly správnou školu?

Co jsou vaše tipy?

To je pro tuto neděli vše.

S láskou a něhou, Mony, vaše psycholožka

 

Shrnutí:

1. Jsme ve skupině: https://www.facebook.com/groups/1199894351196553
2. 30% SLEVOVÝ KÓD NA VŠE ODE MNE JE MCKLUBMT3011
3. Pokud chceš zpracovat nějaké větší téma, sem s nápadem.
4. Pokud je potřeba individuál, dej vědět, sice mám úplně plno a odpovím až za nějakou dobu, ale vždy přednostně.