Může být člověk spokojenej a zároveň se rozvíjet? 

K tomuto zamyšlení mě dnes přivedla jedna má práce.

K tématu, které je pro mě veliké a se kterým hodně pracuji. U sebe i u klientek a klientů.

Mnoho z nás chce NĚCO.

Někam se dostat, něco mít, vydělat nějaké peníze, cestovat, nějak žít, být šťastní.

Mnoho z nás žije v té formě  „budu šťastná, až…“ „Budu spokojená, až…“

Na druhé straně je „už teď jsem šťastná“, „už teď je to v pořádku“.

A teď – člověk chce někam jít, vyvíjet se, pracovat, směřovat k záměrům, naplňovat cíle.

Jak to udělat, abychom mohli být šťastní a spoko už teď a zároveň se posunovali?

Osobní

Pro mě toto bylo veliké téma, páč, já, kdybych chtěla, tak jsem nespokojená stále.

Stále mám hodně nápadů, vidím věci, co chci jinak, věci, co chci dělat.

A kdysi jsem ve svém životě měla pocit, že když budu spokojená, znamená to stagnaci.

SPOKOJENOST = STAGNACE

Rozumíme si?

Že když si člověk řekne „jsem spoko“, tak to znamená, že se nebude rozvíjet.

Nebude nic dělat, protože proč, že jo, když je spoko.

Starý model

Myslím, že to patří k takovým těm starým modelům. Těm, ve kterých jsme byli vychovávaní. K tomu starému nastavení světa a mysli.

Prostě to myšlení typu

• Rimmer z Červenýho trpaslíka „Výš, výš a ještě výš!“
• Aby ses mohl změnit, musíš být nespokojený!

Těch příkladů starého myšlení mám opravdu hodně.

 

Takže druhá možnost „být nespokojená“ a stále se za něčím hnát?

Nebo to nějak hacknout?

Naučila jsem se s tím pracovat. Učím s tím pracovat svý klienty.

ZMĚNY ZE SPOKOJENOSTI

Věty:

• „Už teď je to dost dobrý.“
• „Tak, jak to je, jsem šťastná.“
• „Ano, jsem spoko.“
• „Jsem šťastná a spokojená a ráda bych ve svém životě ještě dělala…“
• A to je ten základ, ten mindset, ten background.

Překlopit si to v hlavě, že spokojenost může být výchozím bodem.

Že ano, mohu být spokojená a zároveň směřovat k cílů, naplňovat záměry.

TEENS

Skupina, se kterou často pracuji.

Je to pro ně velmi těžké, tomuto porozumět.

Říkají: „To je přeci blbost, musím být nespokojený s tím, co je, abych mohl/a makat na tom a zlepšovat se.“

Ne, nemusí to tak být.

Můžete být spokojené a šťastní a zlepšovat se.

Jen si to překlopit v hlavě.

A pro tu „tady a teď“ spokojenost a štěstí něco dělat.

A taky to vyjadřovat.

Vděčnosti, díky, zvědomování si…

Emoce a práce s nimi.

Nejsem v tom sama

Ano, samozřejmě jsem to vymyslela :)))

A se mnou i mnoho dalších lidí.

Třeba v knize Kód výjimečnosti o tom píše autor Lakhiani. Nazývá to

BLISCIPLÍNA

Blažená disciplína

 

ZÁVĚREM

Když to tak píšu, tak vnímám, že důležité je, změnit to základní nastavení:

Že vývoj a růst člověka nemusí být podmíněn nespokojeností.

Že změny mohu dělat i z úplně spokojeného stavu.

Rozumíme si?

Krásné dny, Monika